zastavka

10. Lampelberg

ncislo_1 ncislo_2 ncislo_3 ncislo_4 ncislo_5 ncislo_6 ncislo_7 ncislo_8 ncislo_9 ncislo_10 ncislo_11 ncislo_12 ncislo_13

 

Hrádek Lampelberg

Lampelberg je malebný hrádek uprostřed vinic, oblíbený cíl cyklistických i pěších výletů. Drobnou stavbu s kulatou kamennou věží, maštalí pro koně a místností pro hotaře, strážce vinic, nechal roku 1860 poblíž dnes již zaniklé vsi Ječmeniště vybudovat jaroslavický zámecký pán Vilém hrabě Hompesch jako vyhlídkový altán. Přibližně od poloviny dubna do poloviny září tu najdete otevřený ochutnávkový stánek společnosti Vinařství LAHOFER, jednoho z členů VOC Znojmo. Se sklenkou vína v ruce pak můžete brouzdat okolními vinicemi a vychutnat si posezení na terase s výhledem na okolní vinice a do sousedního Rakouska. Za příznivých podmínek prý můžete zahlédnout i vzdálené vrcholky Alp!

Železná opona – bývalá hranice dvou světů

Před několika desítkami let byste se k Lampelbergu nepodívali – právě tudy totiž vedla smutně proslulá železná opona. Ta od počátku padesátých let až do roku 1989 hermeticky uzavírala více než 700 km dlouhou státní hranici tehdejší Československé socialistické republiky s Rakouskem a Spolkovou republikou Německo. Na základě restriktivního zákona na ochranu státní hranice z roku 1951 vzniklo hraniční pásmo, které ve vzdálenosti přibližně 100 až 4 000 m od státní hranice lemovaly takzvané ženijně technické zátarasy v podobě 2,5 m vysoké stěny z ostnatého drátu. Byly opatřené signální soustavou, která prakticky znemožňovala její nepozorované překonání. Až k oponě se ovšem dojít nedalo, lemovalo ji 4–10 km široké hraniční pásmo, pro normální smrtelníky zcela uzavřené.
Linie této stavby byla během let několikrát přesunována směrem do vnitrozemí. Poslední verze, v Podyjí postavená okolo roku 1970, měla podobu 20 m širokého pásu s dvojitým drátěným plotem a signální stěnou, oraništěm ošetřovaným totálním herbicidem (to aby se v hlíně daly okamžitě odhalit případné stopy) a obslužnou asfaltovou komunikací. Součástí železné opony byla i různá přídavná ženijní zařízení – ježkové a jehlanové zátarasy, dělobuchy, osvětlovací rampy, strážní věže a další. Likvidace tohoto absurdního zařízení započala v únoru 1990, kdy ministři zahraničí Československa a Rakouska symbolicky přestřihli drátěný zátaras nedaleko Hevlína na Znojemsku.
Stopy toho, jak železná opona zasáhla do přírody a krajiny, jsou na Znojemsku dodnes patrné zejména na území Národního parku Podyjí. V okolí Lampelbergu je připomíná nezvykle přímá příhraniční asfaltová silnice v úseku z Hatí do Jaroslavic, takzvaná signálka, která vedla podél opony.
Jak železná opona vypadala, můžete na vlastní oči vidět v Čížově u Návštěvnického centra Národního parku Podyjí. Na konci obce se podél pohraniční silnice dochovalo pár set metrů rezavějícího ostnatého drátu, branka v plotě, kus rozorané země a na mírném kopečku strážní věž, z níž příslušníci Pohraniční stráže přehlíželi okolí.

Vinařská obec Jaroslavice

Bezmála 900 let starou historii obce připomíná několik památek – renesanční zámek, kostel sv. Jiljí, radnice a další. Mezi zajímavosti patří rovněž Mlýnská strouha, technická památka ze 14. století, a Jaroslavický rybník, třetí největší na Moravě. Našli byste tu přibližně sto vinných sklepů, zejména ve svahu pod zámkem. Hlavní sklepní ulička se nachází v západní části obce podél silnice směrem na Znojmo. Raritou je archivní sklep Znovínu Znojmo, kde jsou uložena nejstarší vína v České republice od roku 1945.