zastavka

5. Havraníky - NP Podyjí

ncislo_1 ncislo_2 ncislo_3 ncislo_4 ncislo_5 ncislo_6 ncislo_7 ncislo_8 ncislo_9 ncislo_10 ncislo_11 ncislo_12 ncislo_13

 

Vinařská obec Havraníky

První zmínka o Havraníkách pochází z roku 1229, roku 1269 je obec uváděna jako součást majetku premonstrátského kláštera v Louce u Znojma. Současný kostel sv. Linharta, vysvěcený roku 1816, stojí na místě původní kaple, která s rokem založení 1220 byla údajně starší než samotné město Znojmo. Dalšími památkami v obci jsou barokní sochy u kostela a na návsi, tedy sousoší Loučení Krista s Pannou Marií, plastika sv. Jana Nepomuckého a socha sv. Floriána.
Ve vsi se již od jejího založení dařilo vinařství, což potvrzuje vinný hrozen v jejím znaku. Objevíte tu několik sklepů, dlouhých přes jeden kilometr, a také památkově chráněnou barokní lisovnu, která má v nice nad vchodem umístěnu sochu Panny Marie s datem 1718, byť sklepní chodby pod ní jsou nepochybně ještě mnohem starší.
Areál vinných sklepů leží na jižním okraji obce. Havraníky jsou rovněž jedním z míst, odkud lze podnikat pěší i cyklistické výlety do oblasti Národního parku Podyjí.

Ochutnávkový stánek na Starých vinicích

Ve viniční trati Staré vinice na okraji vřesoviště objevíte ochutnávkový stánek s nabídkou vín společnosti Znovín Znojmo. Otevřeno tu bývá o víkendech od konce března do konce května, od začátku června do konce září denně, vinici ovšem můžete navštívit celý rok.

Havranické vřesoviště

Ostrůvky vřesovišť se vyskytují na celém území Národního parku Podyjí, ty nejlepší a nejrozsáhlejší najdete zejména v okolí Havraníků, Hnanic a Popic. Téměř vždy se jedná o místa, která nebylo možné využívat jako ornou půdu či vinici, tedy zpravidla prudké svahy nebo skalnaté pahorky. Havranické vřesoviště vzniklo po vyklučení lesa a poté dlouhá staletí sloužilo jako pastvina.
Druhové bohatství fauny i flory je díky teplému klimatu a poloze na okraji Panonské oblasti mimořádně vysoká. Na Havranickém vřesovišti, které patří k největším na jižní Moravě, rostou kostřavy, vřes obecný, kručinky, koniklece, divizny i janovce, suchomilnou faunu zastupují kudlanky nábožné, dudci a ještěrky zelené, ale i puchýřníci, známí jako španělské mušky.

Národní park Podyjí

Nejmenší národní park České republiky byl vyhlášen v roce 1991. Chrání téměř 40 kilometrů dlouhý kaňon řeky Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem. Na jedno z posledních zachovalých říčních údolí ve střední Evropě na rakouské straně navazuje Nationalpark Thayatal.
V údolí řeky Dyje je řada meandrů, suťová pole, skalní stěny, věže a jeskyně, kamenná moře a další zajímavé prvky. Pestrost geologického podkladu od vápenců až po žuly podmiňuje přítomnost různých typů vegetace, od horských bučin na západě území až po teplomilné lesostepní doubravy na jeho východním okraji, vyskytují se zde vzácné druhy fauny i flory.
Návštěvnické středisko Národního parku Podyjí objevíte v budově bývalé finanční stráže na konci obce Čížov. Vedle budovy střediska se nacházejí zbytky takzvané železné opony – jediný památník tohoto druhu na území Jižní Moravy.

Kopání písku pro Vídeň

Vinaři své sklepy kopali převážně v zimě, když ve vinicích nebyla práce. Ze sklepů v Havraníkách, Popicích, Konicích, Novém Šaldorfu i Sedlešovicích se těžil jemný písek, který se v minulosti používal ke zdobení vídeňských měšťanských domů a paláců překrásnými štuky. Kopání písku pro Vídeň je také akce, kterou každoročně v lednu pořádají vinaři v Novém Šaldorfu. Tříčlenná družstva v sklepních chodbách dobývají dobovými nástroji dál do svahu; jeden kope, druhý nakládá písek do putny a třetí běhá k váze, umístěné před sklepem. Zároveň bývá otevřeno asi dvacet vinných sklepů, v nichž můžete ochutnávat místní vína.